SMYRNA – GREEK OCCUPATION 1919

V tomto příspěvku bych se rád zaměřil na méně známé vydání přetisků „E.T ΣΜΥΡΝΗ“ na řeckých známkách. První zmínku o něm jsem našel ve Filatelistickém Atlase Asie od Jiřího Marka z roku 2008. Zde je uvedeno, že tyto přetisky byly realizovány vojenským poštovním sektorem v okupované Smyrně dne 13. června 1919 na celkem sedmi řeckých známkách. Byly v oběhu pouze jediný den.

 

Nejstarší zmínku o tomto vydání jsem našel opět ve svém starém a dobrém katalogu Michel z roku 1936.

Co o těchto známkách víme v současnosti ?

 

Pátrání po informacích

Různé aukce, ve kterých jsou tyto známky nabízeny sleduji už asi šest let. Nejčastěji se nabídky objevují na portálu eBay. Mnohé z nich jsou doprovázeny varováním, že známky nemusí být pravé. Vyskytují se jak známky neupotřebené, tak znehodnocené různými razítky. V těchto případech bývají často nabízeny i na ústřižcích. Dosažené ceny za jednotlivou známku se nejčastěji pohybují v cenách přibližně od 4 USD (eBay) až do 80 USD (na sálových aukcích).

 

Ucelenější popis včetně detailního vyobrazení jsem našel na webu „Stamps and Cartoons – A Historical Presentation„, konkrétně na adrese hourmo.eu. Autor zde prezentuje dvě varianty použitých poštovních razítek.

První typ (PM1) je jednokruhové rázítko s textem „ΣΤΡΑΤ. ΤΑΧΥΔΡΟΜΕΙΑ / * T.T.902 *“ a se symetricky umístěným textem datumu v jednom řádku. K šesti známkám je vystaven certifikát Zens z roku 1987.

Razítko typu 2 (PM2) se sestává ze dvou kružnic. V mezikruží je text „ΣΤΡΑΤ. ΤΑΧΥΔΡΟΜΕΙΑ / 902“. Datum je vepsáno fontem italic a  je rozepsáno ve třech řádcích. Zkusil jsem kontaktovat autora stránek, ale nepodařilo se. Pro známky s razítkem PM2 jsem také našel certifikát – z aukce Athens 3/2021:

 

Že by se ten jediný den používaly dvě různá razítka ? Nebyl jsem si tím jist, a proto jsem zkusil získat podrobnější informace v řeckých katalozích. Konkrétně jsem se zaměřil na Vlastos (Vlastos Hellenic territories 2012 – Vol. II) a Karamitsos (Karamitsos Hellas 2020 – Vol. 3).

 

• • Katalog Vlastos Hellenic territories 2012 (Vol. II) uvádí, že dne 13. června 1919 vyšlo 6 přetisků „E.T ΣΜΥΡΝΗ“. Byly realizovány  na řeckých známkách z let 1913 – 16. Jednalo se o tyto nominály: 1L, 2L, 3L, 10L, 20L, 25L. Ještě je zmíněna známka číslo 7 s nominálem 15L, u které je uvedeno, že nebyla uvedena do oběhu a pokud se vyskytuje razítkovaná, tak se jedná o použití „z ochoty“. Dále se v katalogu uvádí, že z roku 1919 pocházejí také 2 přetisky na řeckých doplatních známkách vydaných v roce 1902. Jsou to nominály 10L a 20L. Je zmíněn i přetisk na doplatní známce 10L z roku 1913. Katalogové ceny jsou pro všechny známky v kvalitě (*) nebo (¤) bez rozdílů 150 € / ks. Pro ilustraci uvádí katalog list s nalepenými známkami a s novým typem razítka PM3. Razítko je mírně podobné typu 1. Písmeno „A“ je širší, oddělovačem není hvězdička, ale tečka. Text „902“ je jiným fontem a datum uprostřed razítka je zarovnáno doprava. Vnější okraj razítka (tj. kružnice) je širší.

    

    …..

  • Katalog Karamitsos Hellas 2020 (Vol. 3) definuje k datu 13. 6. 1919 přetisky na řeckých známkách 1L, 2L, 3L, 5L, 10L, 20L, 25L. Oproti katalogu Vlastos tedy přidává nominál 5L. Na můj dotaz redakci mi bylo zodpovězeno, že nominál 5L se také objevuje ve sbírkách, a také že v dalších vydáních katalogu bude zahrnut i nominál 15L. Známky s katalogovými čísly 8 a 9 jsou přetisky na doplatních řeckých známkách z roku 1902 – stejných, jako v katalogu Vlastos. Katalogové ceny jsou pro všechny známky v kvalitě (*) nebo (¤) bez rozdílů 240 € / ks. Pro ilustraci použití uvádí katalog dopis se známkou 10L zaslaný místně a s razítkem PM2.

    

Informace ze specializovaných řeckých katalogů mi tedy přinesly hlavně nové otázky. Nyní už jsou známy celkem tři razítka a všechny byly použity 13. června 1919.

PM1 (M. Tsirónis)

PM2 (kat. Karamitsos)

PM3 (kat. Vlastos)

Pro typ razítka PM3 jsem nikde na internetu nenašel jiné známky s přetiskem pro Smyrnu, které mají toto znehodnocení. Zkusil jsem dohledat PM3 na jiných dokladech z doby řecké okupace Smyrny. Měl jsem štěstí v časopise American Philatelist z ledna 2001, kde vyšel článek „The Greek Campaign in Anatolia 1919-1922“ od Alfreda Kugela. Na straně 42 je fotografie dokladu odeslaného v prosinci 1919 ze Smyrny do Athén právě prostřednictvím poštovního sektoru TT 902. Razítko souhlasí s typem PM3.

 

Při dalším pátrání po řeckých přetiscích ze Smyrny jsem uspěl na www stránkách magazínu Fakes Forgerie Experts. V čísle 5 (z května 2002) tam vyšel článek „The counterfeit of the E.T ΣΜΥΡΝΗ overprint„, jehož autorem byl známý řecký filatelista Michalis E. Tsirónis. Příspěvek jsem za nemalý peníz zakoupil. Autor v něm dosti podrobně popisuje na základě svých dlouholetých zkušeností, jak můžeme rozpoznat falza přetisků. Zároveň pan Tsirónis favorizuje typ razítka PM1 jako správný. Pravděpodobně přitom vycházel ze starších zdrojů (možná ze studie, kterou publikoval A. Zervopoulos ve 20. letech v řeckém časopise Filoteléia (Φιλοτέλεια).

 

---

Díky šťastné náhodě jsem našel na stránkách Řecké filatelistické společnosti odkaz na přednášku „Η επισήμανση Ε.Τ ΣΜΥΡΝΗ“, kterou 12. června 2019 prezentoval Dr. Elias Tempelis, profesor námořní akademie. Na ní představil vlastní výzkum přetisku z roku 1919.

Přednášku obohatil množstvím autentických dokumentů, které mapují úřední korespondenci nejvyššího komisaře a poštovního sektoru 902 na základně ve Smyrně, které potvrzují historii vzniku a následné likvidace známek vydaných pouze pro jeden den. Napsal jsem žádost o kontakt na pana Tempelise a on mi týž den odepsal. Popsal jsem mu, kam jsem se svým bádáním dospěl a požádal ho o pomoc. Pan Tempelis mi trpělivě odpovídal na mé dotazy, poskytl mi sylabus své přednášky a dal mi souhlas s publikováním. Díky němu teď mohu výrazně doplnit svůj příspěvek.

 

Historie a dokumenty

Po skončení 1. světové války patřila Osmanská říše mezi poražené mocnosti. V důsledku toho byla donucena přijmout podmínky stanovené Mudroským příměřím. Detaily včetně zajímavých historických fotografií naleznete v článku „Milestones to peace: the Armistice of Mudros“ na webu blog.nationalarchives.gov.uk. V podmínkách příměří bylo také obsaženo právo vítězných sil obsadit strategické místo na území poraženého. V důsledku toho obdržel řecký politik a revolucionář Eleftherios Venizelos rozkaz obsadit Smyrnu, a to s vojenskou podporou Britů.

Prosperující město Smyrna v té době obývali hlavně Řekové. Hlavním motivem pro anexi byla ochrana křesťanského obyvatelstva, které bylo Osmany od 1. světové války systematicky masakrováno. Vylodění ve Smyrně dne 15. května 1919 (dle julianského kalendáře platného v Řecku do 1.3.1923 to bylo 2. května) začalo Řecko – tureckou válku. Později Řecko rozšířilo svoji okupaci na větší část západní Malé Asie.

Šest dní poté (tj. 21/5) dorazil do města Aristides Stergiadis, jenž byl uveden do funkce nejvyššího komisaře (generálního guvernéra) ve Smyrně. Jeho tajemníkem se stal Petros Gournakis. Přesto, že ve Smyrně fungovalo v té době několik oficiálních zahraničních poštovních úřadů, tak Řecko nemělo ve Smyrně žádný civilní poštovní úřad, pouze armádní. Proto bylo rozhodnuto, že během krátké doby bude otevřen řecký poštovní úřad. Než se tak stane, používali místní Řekové služby ostatních poštovních úřadů, nebo při mohli zásilky do vlasti posílat armádní poštou.

Zpočátku byla vojenská korespondence zasílána prostřednictvím vojenského sektoru 908, který patřil k první divizi. Dne 2. června dorazil do Smyrny vojenský poštovní sektor 902, který byl dislokován u správy přístavu a časem převzal zajišťování korespondence. Jak bylo výše uvedeno, tak v regionu města nebyl v provozu žádný řecký civilní poštovní úřad, a proto občané využívali pro civilní korespondenci pravidelnou armádní komunikaci s pevninským Řeckem. Stejně jako v případě vojenské korespondence byla i ta civilní odesílána bez poštovného. Ovšem příjemci civilní pošty v Řecku pak museli zaplatit dvojnásobnou sazbu.

Proto bylo na základě iniciativy ředitele poštovního sektoru, podporučíka Th. Stamatopoulose zakoupeno velké množství řeckých známek u obchodníků v regionu s plánem, že tyto známky budou přetištěny a následně uvedeny do provozu pro civilní korespondenci. Na velitelství města byla podaná žádost.

V plánu bylo to, že vykoupené známky budou  postupně jedna po druhé ručně přetištěny bronzovým razítkem s dvouřádkovým textem „E.T ΣΜΥΡΝΗ“ , tj. Ř(ecká) P(ošta) Smyrna. Záměr byl dne 13. června 1919 schválen.

V ten samý den, kdy byla akce s přetisky schválena, bylo přetištěno neznámé množství řeckých známek a to bylo ihned distribuováno pro veřejnost a také filatelistickým obchodníkům. Protože se vzápětí objevily spekulace, že se jedná hlavně o komerční byznys, přičemž pro běžnou potřebu by stačilo jen malé množství přetištěných známek, vydal Stergiadis hned následující den rozkaz k okamžitému ukončení prodeje přetištěných známek.

 

Krátce na to dorazila z pevninského Řecka zásoba řeckých známek a od 20. června 1919 byl ve Smyrně uveden do provozu civilní poštovní úřad. Jeho vedením byl pověřen E. Zanoudakis. Pro korespondenci ze Smyrny už se pak na tomto úřadu používaly běžné řecké známky bez přetisku.

 

A jak se dále vyvíjel příběh přetisku ze Smyrny ? Dne 1. července byl vydán rozkaz ke zničení pečeti. A po delší době – až 14. listopadu 1919 byly úředně zlikvidovány neprodané známky s přetiskem.

 

Kolik bylo celkem přetištěno řeckých známek a v jakých nominálech ? V článku pana Tempelise jsem nalezl informaci, že přetištěno bylo celkem 680 známek, v celkové ceně 88,30 Drachem. Něco může napovědět článek „ΤA EΛΛΗΝΙΚΑ ΓΡΑΜΜΑΤΟΣΗΜΑ ΣΜΥΡΝΗΣ“ (Řecké známky ze Smyrny) v novinách Balkánská pošta ze dne 25.10.1919.

V něm se na konci textu uvádí, že nominální hodnota série známek činí 81 lepta. To je přesně součet evidovaných výplatních známek 1+2+3+5+10+15+20+25 = 81. Bez doplatních známek. Všimneme-li si detailně listu se známkami, který je vyobrazen v katalogu Vlastos, tak vidíme, že obsahuje jen jednu doplatní známku (s nominálem 20L), která je nalepena až  dodatečně, protože překrývá dvě razítka. A tato známka samotná už razítkovaná není.

Zajímavým je pro nás i dokument o likvidaci poštovně nepoužitých přetisků.

V něm jsou uvedeny tyto zlikvidované známky:
1) 10x známka 10L
2) 24x známka 15L
3) 7x známka 20L
4) 6x známka 25L
5) 2x známka 20L
Nižší nominály 1L – 5L se tedy zřejmě vypotřebovaly. Protože je hodnota 20 lepta uvedena dvakrát, tak se v bodu 5 jedná pravděpodobně o známky doplatní. V dokumentu není uvedeno datum, takže nevíme, kdy k tomu došlo. Zároveň máme potvrzeno, že výše uvedené nominály existovaly.

 

A jaké máme dnes k dispozici informace o používaných razítkách vojenského poštovního sektoru 902 ? Zde mi pomohl příspěvek v časopise Filoteleia číslo 615 z roku 2002.

V článku „An Imaginary TT 902 Postmark“ se jeho autor N. Zafeirakopoulos koriguje nesprávné zobrazení razítka poštovního sektoru 902, které se objevilo v odborném tisku ve 20. letech 20. století. Zaměřil se na průzkum starých dokumentů poštovního sektoru 902. Požádal o pomoc specialisty na toto období a sestavil seznam razítek, které tento vojenský sektor v té době používal. Došel ke zjištění, že razítko typu PM1 nebylo reálně používané, protože neexistovalo. Ostatní typy, tj. razítka PM2 a PM3 používány byly. Přesto, že od publikování článku uplynulo mnoho let, tak se přetisky ze Smyrny dále s neautorizovanými razítky prodávají. I na aukcích v  Řecku.

A bohužel i u dalších renomovaných aukčních domů. Naposledy jsem to zaznamenal v červnu 2021, kdy byla k mání sada známek na ústřižcích. Použité razítko vychází z PM1, ale má např. trochu jinak tvar čísla „902“, takže je to nová varianta, kterou označím PM1b. Razítko je na známkách krásně pečlivě otisknuto.

 

Kromě případů, kdy je prodej uskutečněn na velkých aukcích a kupující má pocit, že získá pravé známky, se na internetu objevují všelicí prodejci, kteří se snaží zbohatnout na neznalosti kupujících. Proto bezostyšně nabízejí razítkované řecké známky, na které následně aplikují přetisky ze Smyrny. Některé takové prodejce najdete v mém článku o podvodech na eBay.

Další kategorií tvoří výrobky zcela fantazijní, které se snaží zaujmout kupující, kteří se rozhodují jen dle obrázků a nemají žádné znalosti. Do takové aukce je také vhodné doplnit zdánlivě odborný text, aby měli zájemci o známky pocit, že je nabízí odborník. Pak se můžeme najít tyto neexistující nálepky v nabídce na eBay:

Text z aukcí: Two-line black overprint „Hellenic Post Smyrna“.In 4-05-1919 Smyrna was occupied by the Greek Army. To cover the needs in postage stamps of the Postal sector of the Base of Smyrna (T.T. 902) a set of stamps was issued on 13-06-1919 including seven postage of 1913-1916. These stamps where in circulation for one day only and the remainders were burned. It is worth noting that the proceeds from the sales of these stamps were 70 drachmas only. This indicates that less than 70 sets were sold in total.The items will be sent from Turkey.

 

---

V závěru článku si dovolím vyslovit svou spekulaci:

Myslím, že pan Stamatopoulos už nějakou dobu celou akci s přetisky připravoval. Možná měl spojení na filatelistické obchodníky. Hledal někoho, od koho by koupil řecké známky a zároveň si nechal vyrobit bronzový přetisk. Teprve poté požádal o „formální“ souhlas. Pravděpodobně totiž není možné stihnout za jediný den:
– čekat, než během dne dorazí povolení
– poté hledat řecké známky u obchodníků a vykoupit je
– nechat si vyrobit bronzový přetisk
– realizovat ruční přetisky na každé známce
– distribuovat je do oběhu a obchodníkům
Po schválení už rovnou začal prodávat přetisky obchodníkům a dalším, nejpravděpodobněji proto, aby co nejvíce „legalizoval“ tyto přetištěné známky. Avšak vojenští důstojníci, kteří, jak se zdá, kupovali také tyto známky, je ve skutečnosti nemuseli kupovat, protože měli povolení posílat poštu zdarma. Řecký velitel Stergiadis se brzy dozvěděl informace o obchodní akci se známkami a okamžitě ji zakázal. Ale protože bronzové razítko pro přetisk bylo oficiálně zničeno až koncem června, podařilo se vyrobit více známek pro obchodníky. Zvláště když za pár dní přišla z Řecka nová zásoba známek. V té době pravděpodobně došlo k realizaci přetisků na doplatních známkách, a proto je k dispozici mnohem více známek, jejich variant a dvě razítka poštovního sektoru.

Ale kdo ví …

Pokud tedy hodláte rozšířit svou kolekci o známky řecké okupace Smyrny 1919 a nechcete mít v albu pouze levná nebo nedej bože drahá falza, tak máte před sebou dosti komplikovanou cestu. Zdaleka nestačí jen zvolit aukci, kde bude ke známkám vystaven certifikát. Budete ještě potřebovat mnoho trpělivosti takovou aukci najít a také dostatek financí. Budu rád, jestliže vám v tom bude můj článek nápomocný. Výsledkem všeho toho snažení pak budou známky, které budou chloubou vaší sbírky.

 

Zdroje: Zvlášní poděkování patří panu Eliasovi Tempelisovi – profesoru námořní akademie, E.Tempelis – Vydání E.T Smyrni, M.Tsironis – The Counterfeit of the E.T Smyrni overprint, Wikipedie, katalog A. Karamitsos Hellas 2020 (Vol. 3), katalog Vlastos Hellenic territories 2012 (Vol. II), N. Zafeirakopoulos – An Imaginary T.T.902 postmark (Philotelia 615 – 2002), MAREK, Jiří. FILATELISTICKÝ ATLAS – ASIE. 2. vyd. Praha: Geophila, o.s., 2011, článek Řecké přistání ve Smyrně, fotoarchív autora, internet a další …

Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
  Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---