SUEZ 1868

(aktualizováno – únor 2024)

Výstavba Suezského průplavu trvala více, než 10 let – mezi léty 1859 až 1869. Budováním a následným provozováním byla pověřena společnost Compagnie universelle du canal maritime de Suez (zkráceně anglicky Suez Canal Company, dále jen SCC).

Během prací bylo nutné zajistit poštovní spojení mezi jednotlivými pracovišti podél trasy, s přístavy Suez a Port Said, a také s pobočkami společnosti.

Až do roku 1860 byly zásilky dopravovány kurýrní službou SCC. Potom tuto činnost převzala soukromá společnost Posta Europea. Ta dopravovala zásilky za paušální smluvní poplatek. Uživatelům v zóně Suezského kanálu nebyly účtovány žádné poplatky, přičemž paušální sazbu platila společnost. Dopisy mimo zónu byly navíc dodatečně frankovány egyptskými nebo francouzskými známkami.

V roce 1865 byla Posta Europea předána Egyptu a SCC opět zavedla vlastní kurýrní službu. Protože náklady za přepravu stále narůstaly, rozhodla SCC o zavedení poplatků od července roku 1868. Stalo se tak na návrh pana M. Gustave Riche, který v té době vykonával funkci ředitele pošty a zároveň byl i generálním ředitelem telegrafů pro SCC. Za noviny a tiskoviny se mělo platit 1c a za dopisy 20c. Proto byly u francouzské společnosti Chézaud Ainé et Tavernier v Paříži objednány známky (vytištěné litograficky) čtyřech hodnot :
– 1c černá / 1.220 ks
– 5c zelená / 31.232 ks
– 20c modrá / 105.644 ks
– 40c červená / 10.863 ks

Přehled známek najdete také na {StampWorld} nebo na {colnect}. Tyto známky dorazily do Afriky počátkem července 1868 a byly ihned uvedeny do poštovního provozu. Uvádí se, že se tak stalo 8. července 1868. Pro 1c černou bylo doobjednáno dalších 4.800 ks, které byly dodány na počátku srpna. Společnost SCC objednala také nová poštovní razítka. Ty dorazily se zpožděním, takže se znehodnocování zpočátku provádělo perem nebo původními poštovními razítky.
– Suez = číslo 5105 nebo 25 mm velké kruhové raz. tvořené kosočtverci
– Port Said = číslo 5129 v kosočtverci z teček nebo kulaté raz. PORT-SAID s mezikružím
– Ismailia = modrý obdélník ze 48 teček

Provozování placené soukromé služby bylo trnem v oku egyptským úřadům a ty brzy dosáhly administrativní zákaz jejich dalšího používání na Egyptském území. Stalo se tak k 15. srpnu 1868. Většina poštovních provozů společnosti SCC a jejich vybavení byla poté převedena na egyptskou vládu, která tam otevřela vlastní poštovní úřady.

Známky byly používány jen necelých 6 týdnů. Reálně použitých poštovních známek SCC se zachovalo několik desítek a pravých dokladů, na kterých se objevují je údajně známo pouze 21. Ceny za doklady se proto šplhají do nezměrných výšin.

 

Podstatná část známek zůstala nevyužita a byla následně získána především francouzskými filatelistickými obchodníky. Většina tiskových listů byla rozstříhána a do dnešních časů se zachovaly pouze výjimečně.

Po otevření Suezského průplavu v následujícím roce vzrostla také popularita těchto známek vydaných SCC.

Zvýšený zájem sběratelů pochopitelně vyvolal nedostatek a ten pohotově vykryli všemožní padělatelé. Trh s těmito známkami je zaplevelen padělky v nevídaném množství.

Padělky se vyskytují i na „pěkných“ výstřižcích. Tam ale často neodpovídají poštovní razítka nebo data na nich uvedená.

Základním rozpoznávacím znakem pro odlišení falz je přeškrtnuté šrafování pod textem „DE SUEZ“. Falza mívají šrafování pouze svislá.

Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
  Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---