BOUVET ISLAND – BOUVET ØYA
(aktualizováno – září 2023)
Kdysi u nás málo známé přetiskové vydání výpravy k Bouvetovu ostrovu z roku 1934 se mezi sběrateli v posledních letech stalo velmi populární. Primitivní přetisky na norských výplatních známkách údajně vyrobil britský vice-admirál Edward Evans (bývalý velitel Scottovy antarktické expedice), který velel lodi Milford.
Bouvetův ostrov je znám od roku 1739 a své jméno získal po francouzském objeviteli. Polohu ostrova se výpravě nepodařilo přesně zaměřit, takže trvalo skoro dalších 70 let, než byl znovu nalezen. Jeho rozloha činí 49 km2. Protože se nachází v subantarktickém pásmu, tak skoro celý jeho povrch je trvale pokryt ledovcem. Na tomto nehostinném místě nelze přistát, lodě musí kotvit u pobřeží. Nejsou zde známá žádná naleziště. Vzdálenost od obydlených míst se počítá v tisících kilometrů.
Zdá se, že tedy pro lidstvo nemá žádný přínos. Přesto si postupem času ostrov nárokovalo několik zemí. V letech 1927 – 28 se uskutečnila norská námořní antarktická výprava financována Larsem Christensenem (jenž plánoval v oblasti vybudovat velrybářskou základnu). Výprava byly nazvána dle lodi – Norvegia a posádce velel kapitán Harald Horntvedt. Součástí průzkumu byl také Bouvetův ostrov. Člun s námořníky se zde vylodil 1. prosince 1927.
Námořníci zde pobyli asi jeden měsíc a vztyčili norskou vlajku. Tímto činem vzneslo na ostrov nárok Norské království. Ten byl jejím předchozím vlastníkem – Velkou Británií uznán a toto území bylo Norsku v listopadu 1929 postoupeno. V témže měsíci (11/11) připlula k ostrovu expedice Norvegia II, která zde během tří dnů vybudovala chatu a pak odplula dále na jih. Pokud vás historie nebo lokalita Bouvetova ostrova zaujala, doporučuji podrobný článek v angličtině na Wikipedii. Samozřejmě i na youtube se dají nalézt dokumenty, například tento:
S rozvojem lovu velryb v jižních oblastech docházelo i k vysílání expedic. A právě britská expedice s lodí H.M.S. Milford zkoumala jižní oblasti na počátku roku 1934. Jedním z cílů bylo vyvrácení existence mystického Thompsonova ostrova, údajně v té oblasti pozorovaného. Dále měla také výprava za cíl prověřit, zda není na Bouvetově ostrově budována cizí vojenská základna.
Není známo, proč velitel britské expedice Evans (jehož manželkou byla Norka) obdržel od norského konzula před výpravou několik archů známek a právo k jejich přetištění. Použil ručně zhotovené razítko s kostrbatým dvouřádkovým textem “BOUVET ØYA“. Významná část přetisků byla určena pro frankování filatelistických zásilek členů posádky. Dopisy následně prošly poštou v Kapském městě a jsou označeny razítkem “CAPETOWN / PAQUEBOT” a datumovkou. Později byla tato akce oficiálními norskými poštovními autoritami zpochybněna a přetisky označeny jako privátní. Tyto informace jsou získány ze čtyřstránkového ručně psaného dokumentu člena posádky lodi Milford. Zároveň se zachovalo i fotoalbum, z něhož jsem přebral vzácný úvodní obrázek. Tato cenná památka byla v roce 2017 nabízena na stránkách abebooks.co.uk za necelých 1600 £.
Zajímavým se mi zdá fakt, že přesto, že za akcí stál norský konzul, tak slovo ostrov (øya) neobsahuje přeškrtnuté písmeno O. Nejsem si jist, zda v té době mohla místní ambasáda pro korespondenci do vlasti vůbec používat norské známky. Pokud ne, tak musela být akce předem plánována a konzul je musel získat s předstihem. Proč tedy zároveň nenechal v Kapském městě zhotovit v tiskárně kvalitní korektní razítko ?
Informaci o vydáních pro Bouvetův ostrov běžné katalogy nezaznamenávají. Ani v norském katalogu NORGESKATALOGEN se o přetiscích nedočtete. Snad jedině švédský FACIT Special Classic Bouvetův ostrov uvádí.
Přetisknuto bylo těchto 5 známek (dle Jay Smith + Facit):
5 øre ( 400ks, z nich 268 použito na dopisech),
7 øre ( 100ks, z nich 69 použito na dopisech),
10 øre (1000ks, z nich 305 použito na dopisech),
20 øre ( 800ks, z nich 261 použito na dopisech),
30 øre ( 400ks, z nich 243 použito na dopisech).
Získat v současné době některou z nich je velmi náročné a i v aukcích více známek se s cenou za kus v přepočtu pod 6.500,- Kč stěží dostanete. U dokladů je cenová hladina ještě výrazně vyšší.
Vystavená obálka s kompletní sestavou přetisků se prodala v roce 2015 za rekordních 25.000 NOK (cca 3400,- USD), což je mimo sběratelské možnosti většiny z nás.
Levněji se dá obálka Bouvetova ostrova získat zhruba za třetinu této ceny (9.000 NOK), ale i to je vlastně přes 1000 Euro. A to samozřejmě hovoříme o cenách bez aukční přirážky !
K Bouvetovu ostrovu se však uskutečnilo mnoho dalších výprav, již bez speciálně vydaných známek, avšak poštovně dokumentovaných. Například filatelistická obálka z expedice v roce 1966.
Další hezká obálka vědecké expedice pochází z roku 1977 a je frankovaná smíšeně známkami jižní i jihozápadní Afriky.
Ostrov samozřejmě navštívilo několik norských výprav. K jedné z nich se váže následující obálka z roku 1993 včetně dopisu z ostrova.
Mne nejvíce zaujalo příležitostné vydání pošty k 70. výročí získání Bouvetova ostrova. Šlo o limitovanou edici číslovaných obálek s vyobrazením původní známky podepsaných vedoucím expedice K. Isaksenem. Obálky byly vydány v roce 1999 v rámci výzkumné expedice norského polárního institutu. Norské známky byly označeny razítkem PAQUEBOT CAPE-TOWN.
Že by použití oficiálního loga norské pošty svědčilo o změně pohledu státních úřadů na vydání z roku 1934 po 65 letech ?
Bohužel, i na tomto vzácném vydání z roku 1934 se rozhodli snadno obohatit “prodejci” tzv. replik. Trestuhodné je dle mne to, že avizovaný text REPLICA na rubovou stránku známek vůbec netisknou a následní pře-prodávající už známky rovnou vydávají za originál. Začali jednou nebo dvěma známkami, potom s rostoucí drzostí komplety a falza obálek.
Objevují se dokonce fantazijní přetisky. Podrobněji se o tom dočtete v mém článku Přátelé Vendy Podfukáře z května 2021.
Díky vstřícnosti pana Boháčka vás mohu informovat o zajímavém vydání. Norská pošta posten uznala existenci Bouvetova ostrova i ve známkové produkci a dne 16. února 2018 vydává dvě známky s fotomotivem fauny Bouvetova ostrova v nominálech 24 a 38 NOK. Líbivý grafický návrh vytvořil Magnus Rakeng.
 |
 |
Zajímavý bohatě ilustrovaný článek o Bouvetově ostrově motivovaný vydáním těchto známek si přečtěte v publikaci Frimerke posten 1/2018 na str. 10 – 18. Dostupný anglicky online na stránce docplayer.me.
Na závěr příspěvku bych rád přidal několik zajímavých nefilatelistických informací a odkazů souvisejících s Bouvetovým ostrovem:
— V roce 1964 zde expedice Jihoafrické republiky objevila opuštěný cca 6 metrů dlouhý člun s věcmi. Žádný pasažér z lodi a ani jeho ostatky tam nalezeny nebyly (Wikipedie). Další pátrání na internetu jsem shrnul v příspěvku Nález člunu na Bouvetově ostrově v dubnu 1964.
— Bouvetův ostrov se stal v roce 1971 přírodní rezervací. Záštitu nad ním má norský polární institut, který na ostrov uskutečnil několik vědeckých expedic. V roce 2014 zde vybudoval základnu umožňující automatický monitoring a satelitní přenos dat.
Aktuální počasí na nehostinném místě dle populárního norského (samozřejmě) serveru Yr.no.
Doplněno září 2023: Pro toto místo, kam skoro nikdo necestuje už předpověď nenajdete.
— Jedno z nejodlehlejších míst světa láká také radioamatéry. Stránky věnované jejich výpravám najdete například na on4ww.be nebo qsl.net. I pro letošní rok (2018) se plánuje expedice a její oficiální stránky najdete na bouvetdx.org.
Zajímavé stránky polských radioamatérů najdete na bouvetoya.org.
— Pro Bouvetův ostrov je od roku 1997 zaregistrovaná i top level doména .bv . Majitelem je společnost Norid, která spravuje norské národní domény. Doména .bv je zatím uzavřena pro registraci a místo ní se používá .no .
— Pro movité polární turisty je připravena 30-i denní lodní výprava z Ohňové Země přes Antarktidu, Bouvetův ostrov až po Kapverdy. Vážným zájemcům doporučím archív stránek polarcruises.com.
Zdroje: Wikipedie, fotoarchív autora, aukční servery, výše uvedené webowé stránky, článek Bouvet Island: The Most Remote Island On Earth na stránkách lazerhorse.org, internet a další …
Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---