ESAT PASHA RAILWAY „STAMP“?
(aktualizováno – červen 2021)
Tímto příspěvkem se vracím k mé oblíbené albánské oblasti. Hledal jsem bližší informace o vydání známky s nadpisem ESAT PASHA a primitivním vyobrazením vlaku pod horami. Názory na toto vydání se mezi sběrateli velmi různí ….
Zajímavé na této „známce“ je spojení Esada paši s názvem celé země tj. SHQIPERIA a ne pouze ALBANIE CENTRALE jako v případě vydání Tarabosh. V běžných obecných katalozích Michel, Scott, Gibbons nebo Yvert nenajdete o tomto vydání žádné informace. To by nahrávalo variantě fiskální známky. A skutečně, v katalogu fiskálních známek (J.Barefoot: Albania & Greece Revenues, 2002 ) se uvádí, že tato známka byla vydána pro získání prostředků ke stavbě železnice ve Střední Albánii. Rok vydání je 1915. Dále se dočteme, že text SHEMENDEFER je motivován francouzským názvem železnice (chemin de fer). Vrchol v pozadí symbolizuje Tarabosh a hrdinnou obranu Skadaru (viz příspěvek „Fiskální“ vydání Střední Albánie ). Je to ve shodě i s popisem v publikaci od Johna S. Phippse.
Zde je také uvedena „známka“ s razítkem Drač 4.9.1914. Zajímavé je, že toto datum je prvním dnem po útěku knížete Wieda z Albánie. Tou dobou byl ještě Toptani v exilu ve Francii. Pokud je tedy razítkování skutečné a ne fantazijní, objevily se railway stamps již před rokem 1915. Jak píše Phipps, zvláštní je, že text na delší straně obrázku je oproti němu otočený vzhůru nohama. Zároveň však uvádí, že vyšly pouze 2 hodnoty. Vydáno však bylo celkem 5 variant: 5 Pa černá, 10 Pa černá, 1/2 Gr modrá, 1 Gr modrá nebo fialová. Pole známky v hodnotě 1 Groš má větší rozměr.
Vyrobeny byly ručním razítkováním na novinový papír, který následně tužkou dle pravítka nalinkovali – viz obrázek:
Jenže v popisu této aukce se uvádí rok vydání už 1913. A také to, že se jedná o regulérní bankovky. Druhé tvrzení dokazují i další nabídky těchto „bankovek“ na různých webech, například:
Více tento duální pohled upřesňuje jeden častý albánský prodejce na eBay. Ten v popisu aukce u těchto známek uvádí, že tyto („známky“) byly v roce 1914 používány jako kolky a v témže roce byly rovněž užívány i coby papírové peníze – s odkazem na publikaci Albanian Official Catalog of Coin and Paper Money. Tuto příručku vydala Albánká (centrální) banka. Bohužel jsem nezjistil, zda se dá někde získat.
Jak to vlastně bylo s železnicí na albánském území před 100 lety ? Můžeme-li věřit článku History of rail transport in Albania (polsky), tak první a to úzkorozchodnou železnici tam budovali Italové od roku 1890 a ta sloužila pouze pro nákladní dopravu vytěženého materiálu z dolů na mořské pobřeží. Další tratě budovala až v roce 1916 rakousko-uherská vojska na dobytém území. Trasa Lushnjë – Drač – Skadar sloužila pouze vojenským účelům. Osobní přepravu zprovoznila až po druhé světové válce komunistická vláda.
Na albánském území v době, kdy Esat paša Toptani kontroloval různé oblasti tedy žádná osobní doprava neexistovala.
Po dalším hledání mě zaujal příspěvek John E. Sandrock: SIEGE NOTES – WINDOWS TO THE PAST. Zde pisatel cituje z publikace Das Papiergeld des Ersten Weltkriegs, v níž její autor Dr. Keller údajně uvádí, že tyto peníze jsou prvními bankovkami Albánie. A protože v té době platila na území dnešní Albánie turecká měna, mají bankovky měnový údaj v Para a Groších (1 Gr = 40 Pa). Sandrock ovšem popustil uzdu fantazii a tvrdí, že se bankovky objevily už během obléhání Skadaru. Dále píše, že se jedná vlastně o jízdenky, které během obléhání Skadaru použili coby nouzové peníze. Dokládá to uváděným slovním spojením u obrázku vlaku „PER UDHE“ Podle albánsko-českého slovníku znamená slovo udhë cesta, trasa a spojení per udhë = pro cestu, takže by mohlo jít o význam jízdenka, i když pro jízdenku dnes Albánci užívají jiný výraz. Sandrock uvádí, že Esat paša získal tyto jízdenky poté, co obsadil území, na kterém Rakušané budovali železnici a zabavil připravené jízdenky, které prohlásil coby platidlo a tímto způsobem získal prostředky. Velmi odvážné tvrzení. Toto mohl Toptani provést až po kapitulaci u Skadaru, kdy se s vojskem pohyboval po albánském území. No, ale proč by Rakušané vyráběli takové parádní jízdenky s obrázkem, když jinde se tisknou pouze jízdenky s textem odkud a kam ? A proč na jízdenkách nejsou uvedeny cílové stanice ? Proč je tam ten obrázek vlaku, že by z důvodu negramotnosti obyvatelstva ? A hlavně, proč by Rakušané tiskli na jízdenky ESAT PASHA ? Když se Esat paša stal vůdcem až v době obléhání Skadaru (počátkem roku 1913) po nevyjasněném úmrtí svého předchůdce. To už pak těžko mohl podnikat výpady do obklíčeného okolí a rabovat železnici. Jestli ten mnou nalezený článek nebyl náhodou aprílový ? 🙂
Obrázek vlaku tedy v době faktické neexistence albánské železnice je dle mého pouze fantazií, ve které její výrobce spojil dohromady, co ho napadlo. Teoreticky připouštím, že Toptani mohl pro získání prostředků za každou cenu (ale až v době své 2.vlády ve Střední Albánii = během 1. světové války) něco takového nechat vyrobit. Ale že by to byla značně primitivní snadno padělatelná jednostranná bankovka ? Nezdá se mi. Opět platí tvrzení, že počátkem minulého století v Albánii bylo možné vydat cokoli (a možná ani ne přímo v Albánii). Pro prodejce je však nutné mít v zásobě tu správnou historku. Nebo několik historek, jak je vidno…
No a perlička na závěr: Letos (v únoru 2016) jsem zaznamenal několik zajímavých albánských položek na aukci u Gaertnera. Mezi nimi byla i tato obálka z období 2.srbské okupace Albánie:
Krásný výrobek. Obálka jako nová. Ani není otevřená. Stejné odchozí razítko z obou stran ? Dne 23.10.1915 byla sobota , nevím, zda byla pošta otevřena ? Známka Tarabosh použitá v říjnu 1915 bez kruhového přetisku ? Já osobně to vidím jako podvrh. A koukněte, za kolik se prodala (bez aukční přirážky). Nezbývá, než pogratulovat šťastnému výherci. Jen doufám, že to není někdo z mých čtenářů:
Kdybych tomuto vydání věnoval ještě více času, možná bych našel i další zajímavá tvrzení, ale považuji to za ztrátu času. Takže já sám pro sebe řadím toto vydání z hlediska filatelistického jako privátní a zatím za to nehodlám utratit 100 USD (překvapivě někdy požadovaných jen za 1 „známku“ místo za všechny 4).
Doplněno 22.3.2017: Na aukčním serveru eBay se koncem roku 2016 objevil kompletní set 5 „známek“ railway stamp. Na rozdíl od dřívějších nabídek v novém a svérázném barevném provedení. Albánský prodejce byl na aukci nově registrován, takže na jeho první aukci s vyvolávací cenou 80 USD nikdo nepřihodil. Později už ano a cena se zvyšovala. Tento komplet prodal asi 4x. Následně se cena zvýšila na 220 USD. Za tuto přehnanou cenu byla nabídka označena jako prodána až po několika měsících. Má to někdo opravdu štěstí, že doma „nalezne“ tolik kompletních sérií… Nebo spíše odvahu, papír, nůžky a vhodná razítka? Pro zajímavost zde přikládám obrázek z aukce:
Doplněno 27.6.2021: Prodejci padělků zjistili, že ještě lépe mohou vydělat na prodeji falešných celistvostí. Blíže viz ve článku Přátelé Vendy Podfukáře.
PS Při prvním pohledu na „dětský“ obrázek vláčku jsem byl v pokušení nazvat tento příspěvek „Jede jede mašinka“, ale zasmál jsem se už s příspěvkem Johna Sandrocka …
Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---
Dobry vecer.
Chcel by som napisat zopar mojich informacii a poznamok k tomuto Vasmu clanku.
Posledne 2 roky sa zaoberam vytvorenim zbierky znamok Albanska. Ohladom tychto znamok bolo popisanych mnozstvo clankov v odbornych casopisoch a knihach v Albansku, Nemecku, Anglicku a Taliansku.
Spravny rok ich vydania je 1915. V najnovsej publikacii – Thimi Nika – Stamps and postal history of Albania – autor cituje clanky niekolkych autorov a teorii, kde nakoniec konstatuje , ze sa jedna o „fiskal stamps “ a nie bankovky. Uvadza aj to, ze niekolko z nich videli na dokumentoch nalepenych spolocne z inymy „seals“.
Osobne mam niekolko kompletnych sad tychto znamok, ktore su zarucene prave. Pred niekolkymi rokmi som ich kupil alebo vymenil od Emi Muharem Gimianiho – terajsieho predsedu Albanskeho filatelistickeho zvazu. Mam aj viacero jednotlivych znamok ale i dvoj,troj,sest a osembokov. Mozem si teda dobre porovnat co su prave a co su falzifikaty. Dalej mam aj niekolko falzifikatov,celych setov, jednotlivych znamok a dokonca aj dve obalky,ktore mi predal moj znami z Talianska, pricom medzi falzifikatmi boli aj prave znamky. Pri obalkach je jedna stopercentne falzifikat ,no u druhej je to otazne. Obe su poslane zo Shijak do Elbasan. Totiz na tej druhej je originalna znamka aj s malym „seal“. Zatial ju mam ako falzifikat, pretoze nikto z mojich znamych a dokonca aj zberatelov z Albanska si nie je stopercentne isty o jej pravosti alebo nepravosti.
Ono falzifikaty su tiez zaujimavy artikel pre studium ale i zberatelov a biznis.
K osembloku z aukcie Sandafayre – ten nebol predany. Ja mam vsak od nich pravy osemblok 1 grosh za slusnych 140 £.Vzdy ked predavaju tieto osembloky pouzivaju tie iste obrazky. Oni tvrdia o sebe ,ze su jednych z najvacsich svetovych internetovych aukcionarov, no velakrat predavaju falzifikaty, ktore uvadzaju ako zarucene prave. A to viem o com hovorim. Na eBay alebo Delcampe sa predavaju jednotlive znamy bezne od 30 az do 150 $.Zalezi v akom case a odkial je predajca..
K casti Vasho clanku o aukcii na eBay. Toto som sledoval celkom podrobne. Prvykrat ich drazil predajca z Albanska – arb-fn-1994 a niekto ich vyhral za 81,80$ 21.11.2016. Dalsi krat boli vydrazene za 132,50$ 12.12.2016 tym istym predajcom. Nasledne boli ponuknute predajcom z Albanska – gjegji.ceco1994 za 200$ Buy it now. O nieco neskor zase ten isty predajca zmenil cenu na 270$ Buy it now 25.11.2016. Nakoniec ich ponukol za 220$ Buy it now a niekto ich kupil. Totiz asi nekupil. Vsetky vyssie spominane aukcie robil ten isty clovek,pricom si 2x znemil ID na eBay. Ked ich ponukal za 270$ – napisal som mu ci chce za tieto “ FAKES“ tolko penazi. Urazene mi odpisal – ze ak som statocny a nebojacny, aby som prisiel za nim a tvarou tvar mu povedal co som mu napisal do emailu. Evidentne nepochopil, co znamena „FAKES“. Tak som mu napisal obsiahly email aj s priruckou z anglictiny a ukazkami z aukcii – ako pomenovavaju falzifikaty a ze „FAKE“ je bezny a zauzivany vyraz v zberatelskej komunite ale i odbornej verejnosti a clankoch. Totzi s tym predajom, mal niekoho kto mu prihadzoval,aby dosiahol co najvyssiu cenu. Nakoniec ich stiahol a napisal, ze boli „SOLD“ za 220$. Vzdy to bol ten isty set a nie viacere ako ste sa domnieval. Tak som napisal report na neho na eBay – fraud policy.
To ja koniec tejto story.
Este by som sa chcel zmienit o jednej publikacii, ktoru ste citoval v inom clanku a tyka sa Albanska.
Je to publikacia – John S. Phipps – The Stamps and Posts of Albania and Epirus 1878 to 1945 (1996).
Tato bola drazena na eBay 21.2.2017 z pociatocnou cenou 6,99£. Zapojil som sa do tejto aukcie a bol som ochotny dat 140£. Vitaz ju vydrazil za neuveritelnych 1605£ pricom druhy v poradi ponukpl 1555£.
Toto je z original Listing.
Details about Literature: The Stamps & Posts of Albania & Epiris 1878-1945 by Phipps.
Item condition:
–not specified
Ended:
Feb 21, 2017 , 12:49PM
Winning bid:
GBP 1,605.00
Approximately US $2,011.87
[ 9 bids ]
Shipping:
GBP 6.75 Standard Shipping
Item location:
Farnborough, United Kingdom
S pozdravom.
Peter