ESTERO AND ITALIAN ISSUE IN AFRICA

(aktualizováno – říjen 2023)

V publikaci FAZZ byla v sekci Poštovní oblasti sdružující několik území uvedena italské pošta v zahraničí – ESTERO. Tyto známky platily na více kontinentech. Letos se mi podařilo blíže prozkoumat pěkný doklad se známkou ESTERO. Bylo na něm číselné razítko. Prostudoval jsem zajímavé materiály i katalogy o známkách a razítkách používaných Italy v Africe. Množství informací narůstalo a jejich souhrn nyní předkládám v této studii.

První italské poštovní úřady v Africe vznikly už v 50. letech 19. století, a to v Tunisu. V té době (do roku 1861) ještě neexistovala sjednocená Itálie, ale používaly se známky a poštovní razítka Sardinie. Jsou známy doklady s razítky „TUNISI POSTE SARDE“ .

Na africkém kontinentu se používaly známky Sardinie ještě i za Itálie. Viz ukázka z Tunisu.

Dle katalogu Michel byly používané také v Alexandrii, což je ve shodě i s katalogem Sassone.

Od 60. let 19. století používala Itálie v severní Africe pro své tři poštovní úřady vlastní známky a razítka: „ALESSANDRIA D‘ EGITTO“ , „TUNISI“ a „TRIPOLI DI BARBERIA“ . Pro potřebu rozlišit zahraniční vydání a také z důvodu omezení spekulací vydává Itálie k Novému roku 1874 první přetiskovou emisi ESTERO (= ZAHRANIČÍ).

Na první pohled toto vydání působí jako přetiskové na známkách Itálie ze 60. let 19. století. Při podrobnějším studiu si všimneme, že obrazy všech původních známek byly pro účely emise ESTERO rytci pozměněny, nejčastěji po okrajích. Protože tyto podkladové známky samostatně nevyšly, můžeme tak na první pohled odhalit falza, která se pro toto vydání objevují.

Následuje tabulka se stručným popisem první emise a odkazem na známky s původním grafickým návrhem.

Mi #	Nominál	Vydáno	Vzor Mi #
1	1c	1.1.1874	23
2	2c	1.1.1874	24
3	5c	1.1.1874	16
4	10c	1.1.1874	17
5	20c	1.1.1874	26
6	30c	1.1.1874	19
7	40c	1.1.1874	20
8	60c	1.1.1874	21
9	2L	1.1.1874	22

Katalogové ceny se pro jednotlivé známky výrazně liší. Ať už v případě čistých, tak i ražených exemplářů se pohybují mezi 2 – 1000 €.  Jen velmi vzácně se zachovaly známky nepřetisknuté. Celkem se jedná o čtyři známé nominály a jejich cena převyšuje tisíce USD.

Například výše uvedené dvě známky se prodaly za pro nás astronomické ceny na aukci Spink. Na internetu jsem viděl i varianty stříhané, ale v dostupném katalogu to není zmíněno. Jedná se totiž o zkušební tisky.

 

Druhá emise tvořená dvěma známkami vyšla v letech 1878-9. Jejich předobrazy vyšly 1.8.1877.

Mi #	Nominál	Vydáno	Vzor Mi #
10	10c	1/1879	27
11	20c	6/1878	28

I tyto známky ESTERO byly před aplikací přetisku upraveny. Katalogová hodnota použitých známek je 8 €, nepoužité jsou mnohem dražší – 200 € a 1.600 €.

 

Poslední emise šesti známek vyšla mezi léty 1881-3.

Mi #	Nominál	Vydáno	Vzor Mi #
12	5c	2/1882	37
13	10c	3/1883	38
14	20c	3/1881	39
15	25c	3/1881	40
16	50c	5/1881	42
17	2L	≥ 24.8.1882	49

Ceny těchto známek jsou příznivější, nejdražší je ražená známka č. 16  = 30€. Poslední známka s vysokým nominálem 2 Liry nakonec nebyla na poštovní úřady vůbec rozeslána, protože tam stále ještě byla dostatečná zásoba dvoulirových známek z roku 1874. Proto neexistuje reálně poštovně použitá. Datem jejího vydání bude nejdříve rok 1882, kdy vyšla známka Mi# 49, z níž je tato odvozena. I z poslední emise se zachovaly zkušební tisky.

 

Hned od roku 1874 začaly známky ESTERO platit na konzulárních úřadech v Buenos Aires a v Montevideu. V Argentině se pro znehodnocování používalo kruhové razítko. Navíc se používala další dodatečná poštovní razítka, např. dvouřádkové s textem „Da Buenos Aires coi Postali Italiani„. Známky se používaly do 31. března 1878. Počínaje 1. dubnem 1878 vstupuje Argentina do UPU. Známky ESTERO zde používané byly tedy pouze známkami z první emise.

 

V Uruguayi se známky ESTERO používaly do 31.července 1880. K označování sloužilo několik různých razítek. Kromě „Da Montevideo coi Postali Italiani“ ještě např. kruhové horizontálně šrafované razítko s textem „MONTEVIDEO„. A další. Teoreticky zde mohly být používané známky z prvních dvou emisí ESTERO.

 

Na levantském asijském území byly italské poštovní úřady zřízeny v roce 1873. Bylo to nejprve ve městech Konstantinopol, Smyrna a Bejrút. O používání konkrétně známek ESTERO se na těchto úřadech nezmiňují ani specializované italské katalogy. Protože Osmanská říše v 70. letech 19. století (kdy vznikly emise ESTERO) výrazně zasahovala na sever Afriky, uvádí se používání známek ESTERO v Levantě. Myšleno ale levantská území v Africe – v Egyptě, Libyi a Tunisku. Přesto se mi podařilo najít po dlouhém hledání vzácnější teoreticky nepoužívanou dvoulirovou známku s razítkem úřadu v Konstantinopoli.

Cena je dosti vysoká a ke známce je vydán i certifikát. Zda se jednalo o náhodné použití nebo je poštovní razítko použito dodatečné už asi neodhalíme. Na internetu jsem našel odkazy, že se na vlastním tureckém území mohly známky zahraničních úřadů používat jen do roku 1881 (1883 ?), kdy byly úředně zakázány.

Poslední emise z let 1881/3 platila de facto už jen na území Afriky. Známky ESTERO pak platily do 31.prosince 1889. Neupotřebené zásoby známek byly vráceny do Říma, kde byly některé z nich pro obchodníky spekulativně razítkovány čísly 3364 a 3862, které nebyly v Africe na známkách ESTERO používány.

 

Na italských zahraničních poštovních úřadech v Africe se od roku 1890 používaly do konce století známky italské.

V Africe se na italských poštovních úřadech kromě kruhových razítek používala rovněž razítka číselná. Z 19. století jich známe v Africe sedm. Pro každý úřad dále uvedu číslo úřadu – používané na razítku, město, zemi, interval provozu poštovního úřadu a ukázku. Případně další zajímavosti.

 

–  235 Tunisi – Tunisko (1852 – 1897)

Příklad použití na zásilce bez numerického razítka.

 

–  234 Alessandria – Egypt (1863 – 1884)

 

– 3051 Tripoli Di Barberia – Libye (1869 – 1911)
Pěkně čitelné poštovní razítko na známce z poslední emise

A doklad se známkou ESTERO s kulatým poštovním razítkem

 

– 3336 La Goletta – Tunisko (10/1879 – 1897)
Jiný zdroj uvádí otevření poštovního úřadu až 16. dubna 1880. Příklad dopisu do Sieny s numerickým razítkem.

Dopis s kulatým razítkem odeslaný do Savony v poslední den platnosti známek ESTERO 31. prosince 1889.

 

– 3364. Susa – Tunisko (1.10. 1880 – 1897)
Oficiálně se zde číselná razítka na známkách ESTERO nepoužívala. Reálné je např. použití s kulatým poštovním razítkem na výstřižku (pacchi=balíková).

Ukázka razítka z ochoty.

– 3840 Assab – Eritrea (1883 – 1893)
Jiný zdroj uvádí otevření italského poštovního úřadu až 1. března 1884. Než se v Assabu začalo razítkovat numerickým kódem, používalo se na počátku 80. let 19. století textové razítko „BAIA DI ASSAB“.

Příklad použití numerického razítka na známce ESTERO:

 

– 3862.Massaua – Eritrea (22.02. 1885 – 1893)

Dle článku na webu parmadaily.it se uskutečnilo oficiální otevření poštovního úřadu 1. března 1885 s tím, že reálný provoz začal až v dubnu. Oficiálně se zde číselná razítka na známkách ESTERO nepoužívala. Dle katalogu Sassone není jasné, zda se zde známky ESTERO vůbec používaly.

 

---

 

Pro doplnění uvádím, že databázi číselných razítek používaných na italských poštovních úřadech najdete na italské Wikipedii. Kromě výše uvedených razítek se na známkách ESTERO také můžeme setkat s obdélníkovým razítkem s třiřádkovým textem „PIROSCAFI POSTALI ITALIANI“ indikujícím přepravu italským poštovním parníkem.

Na italských známkách v zahraničí se ještě objevují i varianty “ … FRANCESI“ a „ … INGLESI“ dle vlajky, pod kterou pluje přepravní loď.

 

Přehled afrických italských „estero“ vydání a používaná numerická razítka jsem shrnul do následující tabulky (data existence p.ú. jsou dle katalogu Sassone) :

V novém zpracování filatelistických atlasů rozdělil Jiří Marek emise ESTERO dle příslušných území. Tam je však identifikace možná jen pro známky použité – a navíc s čitelnými razítky. Ty ostatní lze pak zařadit kamkoliv, ale samostatný oddíl tyto známky v nových atlasech ZZ postrádaly. Myslím, že si zajímavé vydání ESTERO samostatnou evidenci v rámci známkových zemí (území) zaslouží. Za 26 let, kdy byly přetisky ESTERO používány, o nich určitě dokážeme odhalit i další zajímavosti.

Zdroje: Wikipedie, ESTERO na colnect.com, ESTERO na stampworld.com, katalog UNIFICATO, katalog SASSONE catalogo specializzato, katalog Michel – Südeuropa, aukce Spink , aukce Corbitts, článek The Italian Postal Agency at Montevideo, B. Crevato-Selvaggi: Il Regno d’Italia nella posta e nella filatelia / 15-17, stampcommunity.org, stránky laserinvest.com, stránky francobolli-per-collezione.com, aukce heinrich-koehler.de, Stanford J. Shaw, Ezel Kural Shaw: History of the Ottoman Empire and Modern Turkey, Salim Tamari, Issam Nassar: The Storyteller of Jerusalem: The Life and Times of Wasif Jawhariyyeh, 1904-1948 další aukční a prodejní weby, fotoarchív p. Mondscheina, fotoarchív p. Guni, fotoarchív autora, internet a další …

Publikováno pro nezávislý CZ/SK blog - www.znamkovezeme.cz
  Přebírání obsahu jen s písemným souhlasem autora příspěvku !
--- Admin blogu ---